
logo by Damie
Nerudně jsem se vyškrábal z postele, protože celým penzionem se ozývalo zvonění jako na lesy. Když jsem zjistil, že polštář přes hlavu nezabírá tak jsem se upíří rychlostí přesunul ke dveřím a trhnutím jsem otevřel. Za dveřni stála Elena a usmívala se. ,,Ehm, Eleno je 6 ráno, co potřebuješ?"zeptal jsem se. ,,Ahoj" řekle jen a prosmýkla se kolem mě do domu kde si vytřepávala sníh z vlasů. Otočil jsem se s nechápavým výrazem ve tváři. ,,Řekneš mi konečně co se děje?" Beze slova vytáhla z kabelky nějakou knížku a otevřela jí. ,,Stefanův deník" konstatoval jsem nechápaje, proč mi ho cpe pod nos. ,,Podívej se pořádně" Otráveně jsem otočil oči v sloup a podíval jsem se do deníku. Čekal jsem, že to bude nějaký zázračný způsob na záchranu Stefana. Ale to co mi ukazovala mi vyrazilo dech. Pod datem 8.12.1863 se skvěla tato slova:,,MIlý deníčku"ušklíbl jsem se při tom, ale četl jsem dál ,,můj bratr měl dnes své 22 narozeniny. Po dlouhé době se mi zdálo, že mezi ním a otce je cosi jako dočasný mír. Večer jsme mu uspořádali malou oslavu. Předpokládali jsme, že než nastoupí do války, rád by měl hezké vzpomínky a pozvali jsme jednu dívku o které jsme věděli, že se mu líbí...."dál jsem už nemohl číst, byl jsem až příliš ztracen ve vzpomínkách, byli jsme se Stefanem nejlepší kamarádi, on tehdy přivedl tu dívku, jmenovala se Chelsea, k nám. To bylo ještě rok před tím než do našich životů vtrhla Katherine a všechno zničila, to jsme ještě byli bratry. Zvedl jsem oči k Eleně. Stále se usmívala a pak bez jakéhokoliv náznaku se ke mě přitáhla na velmi krátkou vzdálenost a políbila mě, nečekal jsem to, ale mé pohotové smysly to zaregistrovaly velmi rychle, objal jsem Elenu a hladově jsem jí polibky oplácel. Když se odtáhla objala mě a zašeptala:,,Všechno nejlepší k 170 narozeninám." Pak se zvedla a odešla beze slova mě tam nechala celého konsternovaného z toho, co se stalo. Slyšel jsem jak nasedla do auta a jak odjížděla a pak jen ránu a ticho. Tušil jsem nejhorší a tak jsem vystřelil z domu. Moje obavy se vyplnily. Elenino auto leželo na boku ve škarpě a ve vzduchu byla cítit krev. Okamžitě jsem byl u auta a opatrně jsem Elenu vytáhl. Měla rozřízlou ruku a ztrácelo hodně krve, bál jsem se o ní tak, že jsem si okamžitě nakousl zápěstí a přiložil jsem jí ho k ústům. Byla v mdlobách, ale s uspokojením jsem pozoroval, že zraněná ruka se jí zahojila. Odnesl jsem jí dovnitř a položil na pohovku. Za půl hodiny se jí zachvěla víčka a Elena se probrala. ,,Damone..." zakňourala. ,,Ano?" by jsem u ní v mžiku. ,, Já jsem ti zkazila celé narozeniny, promiň mi to."řekla,,Prosím tě neber to tak, nezkazila."upokojil jsem jí. ,,To je dobře" řekla a usnula. Přemýšlel jsem o jejích slovech a probral mě až jej táhlý sten, když se probrala a protáhla. ,,Víš Eleno vzhledem k tomu, že jsi mě tak hrozně vyděsila, přál bych si, abys mi dala něco na oplátku, jako bolestné." usmál jsem se na ní. ,,Dobře"řekla a přitáhla si mojí hlavu k polibku...
Thanks Katherine


















































